Život po životě

19. března 2006 v 9:26 | kacka |  :o) Magie
10.11.2005 15:18 - Magie - trvalý odkaz

Život po životě

1Díváš se na svou babičku, jak se k tobě blíží a je ti moc hezky. Pak si vzpomeneš, že už je pět let mrtvá. Koukneš se dolů a spatříš své nehybné tělo. Uvědomíš si, že ty jsi taky mrtvá. Konec? Ani omylem. Všechno prý teprve začíná.

Smrt. Všechny tělesné funkce přestávají fungovat, lékaři konstatují konec. Jenže žádný konec se nekoná, právě naopak. Všechno teprve začíná. Aspoň podle teorie reinkarnace. Právě teď se začíná dít něco mezi nebem a zemí. A to doslova. Podle psycholožky Kübler-Rossové, která vyzpovídala dvacet tisíc pacientů, kteří se ocitli na prahu smrti, to vypadá nějak takhle:
1.Opouštíš své tělo - tedy přesně řečeno tvá duše - a vracejí se ti schopnosti, které jsi ztratila v "reálném" životě (slepí zase vidí, chromí chodí...).
2.Pozoruješ shora své tělo, vidíš lidi kolem něj a pozvolna kamsi stoupáš. Cítíš se moc hezky.
3.Setkáváš se se světelnou bytostí. Není to osoba s rukama nebo nohama. Je to krásné a příjemné světlo, které tě uklidňuje a dává ti schopnost mimosmyslového vnímaní.
4.Komunikuješ telepaticky, jen prostřednictvím myšlenek. Dojdeš až k pomyslné hranici, kde se zastavuješ, a cítíš, že pokud bys vstoupila dál, nemohla by ses už vrátit.
5.Tady se výpovědi lidí, kteří se ocitli na prahu smrti, liší. Někteří se zde setkali s blízkou a jim velmi milou zemřelou osobou, k některým "hovořilo" samo velké světlo. Ať tak nebo tak, všem bylo vysvětleno, že se ještě musejí vrátit, protože tu mají úkoly a poslání, které ještě nevykonali. Co je ale zvláštní, všichni popsali, že se zpátky do života, do svého těla, vraceli jen velmi neradi.

Jsme jen hmota?
Z lékařského hlediska je člověk hmota a celá lidská osobnost, psychika, všechny naše vlastnosti a charakterové znaky se prý utvářejí v mozku díky chemickým reakcím, samozřejmě s přihlédnutím ke genetickému "balíčku" od našich rodičů. Ale stejně. Že by za jedinečností povahy každého z nás stály jen jakési chemické vzorečky, rovnice a geny?
Podle jiné teorie existuje "něco" - co jsme si pojmenovali lidská duše - a to "něco" je druh vesmírné energie, která vstupuje do lidského těla na začátku jeho prenatálního vývoje (v okamžiku, kdy spermie pronikne do vajíčka a oplodní ho) a opouští jej, až už lidská schránka jako dobře fungující stroj zkrátka přestane fungovat. Někdo zastává názor, že duši má lidský zárodek až od třetího, čtvrtého či pátého měsíce života, ale pokud vůbec přistoupíme na teorii duší a převtělování, je těžko uvěřitelné, že do té doby "bezduchému" embryu vdechne někdo nebo něco (kdo nebo co?) duši přesně ve třetím, čtvrtém či pátém měsíci. Nebo jo?
Neubližuj psům! Ani jiným lidem!
Reinkarnace. O co ve zkratce jde? Naše duše se po smrti (tedy po smrti našeho těla) převtělí (reinkarnuje) do dalšího těla (na pohlaví ani rase nezáleží) a žije další život za účelem jakéhosi vlastního zdokonalení. Podle východních filozofických nauk je cílem každé duše zdokonalit se natolik, aby dosáhla tzv. nirvány a osvobodila se od povinnosti dalších převtělování. Prožití dvou tří životů k tomu ale málokdy stačí, většinou musí duše projít mnoha a mnoha reinkarnacemi. Karma každého z nás (vysvětleno dále) přitom funguje jako zrcadlo a staví nás před takové situace, jaké jsme dřív (v minulých životech) sami vytvořili. Zjednodušeně řečeno: když tě zítra bezdůvodně na ulici pokouše pes, bude to proto, že ses v minulém životě k nějakému psovi zachovala špatně a tvá karma o tom "má zápis". Každá nespravedlnost, bolest nebo smutná věc, co tě potká, je podle teorie reikarnace odrazem něčeho špatného, čeho ses dopustila v minulém životě, a teď se ti to vrací, abys pochopila a prožila cenu svých činů. Buddhisté jsou třeba přesvědčeni o tom, že sebevrazi prožijí příští život jako duševně méněcenní lidé či mrzáci. Vrazi a vražedkyně se znovu rodí, aby posloužili příštímu pozemskému životu svých obětí. Zrovna tak ale, jestli jsi ve svém minulém životě obstála dobře, narodíš se do láskyplného prostředí, prožiješ šťastné dětství i šťastný život bez velkých traumat a neštěstí. Něco jako oko za oko, zub za zub nebo jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá nebo kdo jinému jámu...

Jakou máš karmu?
Reinkarnace je vždycky spojována s karmou. Tohle slovo pochází z indického sanskrtu a znamená "čin". Karma je něco jako druh kosmického účetnictví. Cokoli dobrého i špatného uděláš, se tam pečlivě zapíše a na konci života dostaneš účet. Karma je něco jako Mikuláš, který otevře svou knihu a potom tě buď odmění nadějí na příjemný příští život, nebo potrestá příštím životem plným nepříjemností a smůly. Znamená to, že záleží jen na tobě, jaký další život tě po tomto čeká. Když budeš žít "dobře", čeká tě podle této teorie život na vyšší úrovni, o stupínek blíž ke karmické nirváně. Jestliže "špatně", budeš muset své "hříchy" v příštím životě nejdřív "odpracovat".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama